Individuální psychoterapie

Ceník / Objednat se

Psychoterapie je určena pro každého člověka, v jehož životě se objevily starosti a trápení, která jsou pro něj příliš vyčerpávající či neúnosná, a chtěl by svoji situaci zlepšit. V psychoterapii se člověk učí otevřenosti, dovednosti vnímat sebe i druhé, a projevovat se tak, aby se mezi druhými uplatnil a zároveň mohl zažívat radost z toho, kým je. Psychoterapii lze popsat jako léčbu komunikací a její podstatou je dialog terapeuta s klientem. V tomto dialogu terapeut podněcuje klienta k novým způsobům uvažování o problémech a k novým formám komunikace. Terapeut vždy zachovává respekt k individualitě klienta, jeho osobnosti, zkušenostem a schopnostem. Svého terapeuta si můžete vybrat z týmu Poradny Praha.

V dialogu, resp. rozhovoru klient objevuje nové pohledy na sebe, svůj život, dochází k novým poznáním a nalézá nová řešení životních situací. Psychoterapeutická sezení pomáhají klientovi uvědomit si jeho problémy v nových souvislostech, vidět situace novým způsobem, nabízí možnost podívat se hlouběji ke kořenům vlastního myšlení, cítění a chování.

Terapeut je odborníkem na vedení rozhovoru, který je klientovi užitečný. Průběh, obsah a cíle terapeutických setkávání si klient s terapeutem vždy společně dojednávají tak, aby terapie byla ušita klientovi přesně na míru a aby byl klient s výsledky terapie spokojen. Terapeut je připraven člověku nejen naslouchat, ale i být průvodcem a společníkem při hledání možností a řešení, které je nejlepší pro toho konkrétního člověka.

Mgr. Emilie Šípová po vzájemné domluvě do psychoterapeutické práce zařazuje relaxaci, imaginaci, prvky autogenního tréningu, pracuje s barvami, vůněmi, rituály, sny.

Do psychoterapie nejčastěji přicházejí lidé, kteří se dostali do nepříznivé osobní situace a chtějí ve svém životě něco změnit. Nejčastěji lidi do psychoterapie přivádí:

  • osobní, partnerské, rodinné a pracovní otázky či nesnáze,
  • krize a náročné životní situace (rozvod, úmrtí blízkého člověka, ztráta nebo změna zaměstnání, krize smyslu života, domácí násilí apod.),
  • pocity prázdnoty, sníženého sebevědomí, vnitřní nepohody, pocitu neuspokojivého života apod.
  • úzkostné stavy, depresivních stavy, psychotické a neurotické poruchy, poruchy osobnosti, poruchy příjmu potravy, závislosti apod.
  • potřeba sebepoznání a rozvoje osobnosti aj.

Ukazuje se zároveň, že prospěch z psychoterapie může mít každý. Je to něco, co si zasloužíme všichni, protože psychoterapie podporuje náš rozvoj, naši tvořivost, naši schopnosti žít život, se kterým a ve kterém se cítíme být spokojení.

Do individuální psychoterapie mohou patřit prvky krizové intervence.

Krize je stav vyvolaný náhlou, vysoce stresující situací, s níž se postižený nedokáže vyrovnat. Krizi vyvolává nejčastěji ztráta blízké osoby (rozvodem, rozchodem, úmrtím), ztráta zaměstnání nebo zhoršení společenského postavení, ohrožení zdraví (např. úrazem, vážnou nemocí) apod. Krize může být vyvolána i událostmi, které si člověk přál (sňatek, povýšení v práci, narození dítěte, přestěhování do ciziny). Každý člověk je jinak citlivý, někteří lidé zvládnou sami velké rány osudu, jiní potřebují pomoc i při menších krizových situacích (např. hádka s partnerem, příchod nového kolegy do práce apod.). Nikdo, ani odborník, nemůže tedy nikomu předepisovat, kdy má člověk na krizi nárok a kdy ne.

Krizová intervence je odborná metoda pomoci klientovi v situaci, kterou osobně prožívá jako zátěžovou, nepříznivou, ohrožující. Snaží se minimalizovat pocity ohrožení klienta, objevit a posílit jeho schopnost vyrovnat se se zátěží tak, aby krize vyústila v jeho osobnostní růst a integritu a aby se předešlo negativním následkům a chronifikaci krize.

Jacobsonova progresivní svalová relaxace

V současné době žije velká část lidí pod stálým tlakem moderního životního stylu, vystavena rychlému životnímu tempu a stresu. A právě tento způsob v života nám může způsobovat celou řadu tělesných, ale i duševních potíží.
V roce 1929 Edmund Jacobson rozvinul jako terapeutický nástroj systém nazvaný Progresivní relaxace. Prokázal, že existuje souvislost mezi nadměrným svalovým napětím a různými poruchami těla a psychiky. Zjistil také, že snížení svalového napětí vede ke snížení aktivity nervového systému. Zjednodušeně tedy můžeme říci, že když jsou svaly napjaté, mozek je přetížený a to vede k nadměrné zátěži vnitřních orgánu (např. srdce, žaludek, střeva).
Pravidelné cvičení Jacobsonovy progresivní relaxace nám může pomoci ke svalovému uvolnění, ale hlavně k emočnímu zklidnění a ke zlepšení funkcí vnitřních orgánů. Pozorujeme také nárůst energie. Relaxace se velmi dobře hodí pro prevenci i léčbu psychosomatických poruch.
Jak cvičení probíhá? Cvičí se v sedě na pohodlné židli. Cvičení je spíše aktivizující, nedoporučuje se cvičit před spaním. Doba cvičení je přibližně 15-20 minut. V průběhu nácviku relaxace postupně (podle instrukcí terapeuta) zatínáme a uvolňujeme jednotlivé svalové skupiny. Soustředíme se přitom na pocity napětí a námahy (při zatínání svalů) a na pocity relaxace, úlevy a tepla při uvolnění svalstva). Pravidelné cvičení Jacobsonovy progresivní relaxace nám může pomoci nejen ke svalovému uvolnění, ale hlavně k emočnímu zklidnění a ke zlepšení funkcí vnitřních orgánů. Pozorujeme také nárůst energie.
Pokud se rozhodnete, že chcete Jacobsonovu metodu relaxace vyzkoušet, ráda Vám při jejím nácviku pomohu. Mgr. Hana Váchová, která se v Poradně Praha progresivní svalové relaxaci věnuje. 
(Zdroje: Víchová, V. Autogenní trénink a autogenní terapie. Praha: Portál, 2016, s. 131 – 133. Kratochvíl, Z. Základy psychoterapie. Praha: Portál 2006, s. 175-176.
Semináře: Relaxační techniky (PVŠPS, 2007), Relaxace - Autogenní trénink (PVŠPS, 2010) pod vedením PhDr. Gabriely Langošové.)

CENÍK / OBJEDNAT SE

 
facebook